Lucie Horáková je postava ze seriálu Horákovi.
Základní vlastnosti:
Neurotická, s určitým pocitem viny. Systematická, zdatná, metodická. Pochybující a nejistá. Touží po vášni. Nadějeplná, optimistická a pozitivní. Její přístup k životu je...
Životopis
Lucie Horáková je postava ze seriálu Horákovi.
Základní vlastnosti:
Neurotická, s určitým pocitem viny. Systematická, zdatná, metodická. Pochybující a nejistá. Touží po vášni. Nadějeplná, optimistická a pozitivní. Její přístup k životu je liberální.
Věta, která ji charakterizuje:
„Nevím, jestli jsem udělala správnou věc... Ano, ano, udělala... No, já nevím.“
Obecná charakteristika:
Je to zamilovaná žena, která se s nadějí dívá do budoucnosti. Liberální hrdinka, která má sklon všechno, co se občas trochu zkomplikuje, vysvětlovat a analyzovat. Je příliš teoretická a racionalistická. Často jedná z pocitu viny, trestá sama sebe tím, že si myslí, že nebyla dobrou matkou a že rozpad manželství byl její vina. Má pocit, že musí napravit spoustu chyb. Její předchozí manželství s mužem, kterého příliš obdivovala a jenž ji částečně zničil, z ní udělalo ženu, která je snadno ovladatelná a v určitých ohledech nejistá. Je pořádná, puntičkářská, občas až pedantská. Když je na dně, vystupuje její nejistota do popředí: strach, že nebude na patřičné úrovni jako matka, učitelka, přítelkyně... Své dcery vychovávala s velkou tolerancí, nechtěla opakovat příliš autoritářský výchovný model, který na ní uplatňoval její otec.
Má ráda:
Návštěvu kina s dcerami, po nakupování a před „lehkou“ večeří. Má spoustu bot. Až příliš. Ráda utrácí ze své kreditní karty.
Nemá ráda:
Nepořádek, pocit viny, že utrácí ze své kreditní karty, nedostatek solidarity, rutinu, svého bývalého manžela a všechno, co představuje.
Zázemí postavy:
Po skončení studia filologie v Brně se velmi mladá (21) provdala za svého o patnáct let staršího profesora. Po napsání diplomové práce a absolutoriu začala učit na univerzitě, vždy pod záštitou svého manžela. Měla s ním dvě dcery. Po narození druhého dítěte ji manžel přesvědčil, aby se vzdala práce. Po sedmi letech šedivého manželství se rozvedli. Nicméně na svém manželovi byla stále emocionálně závislá. Jejich vztah byl nerovný, typický vztah profesora a studentky, který postrádal vášeň. Dokonce i jejich rozvod byl sterilní a děsivě civilizovaný. Lucie má pocit, že promarnila svůj život.
Znovuobjevení Jana, její pubertální lásky, pro ni představuje explozi emocí a přináší jí možnost být znovu šťastná a pro sebe a své dcery vybudovat nový život. Oba se potkávají v ideální chvíli, kdy se to prostě muselo stát.
Cíle:
Chce, aby její manželství fungovalo, chce cítit vášeň, jakou nikdy nepoznala. Chce pro své dcery vytvořit opravdovou rodinu. Chce se se vším vyrovnat a stát se matkou tří nových synů. Po letech bez zaměstnání chce překonat nejistoty v nové práci. Stručně řečeno, chce převzít kontrolu nad svým životem po boku muže, kterého miluje, začít znovu a napravit chyby z minulosti.
Překážky:
Poté, co si zvykla na pohodlný životní styl, se se svými komplexy a sklonem ke stresům musí přizpůsobit životu ve staré čtvrti, nové práci, velké rodině. Ačkoliv si věří, čas od času je některými situacemi zaskočená.
Základní vlastnosti:
Neurotická, s určitým pocitem viny. Systematická, zdatná, metodická. Pochybující a nejistá. Touží po vášni. Nadějeplná, optimistická a pozitivní. Její přístup k životu je liberální.
Věta, která ji charakterizuje:
„Nevím, jestli jsem udělala správnou věc... Ano, ano, udělala... No, já nevím.“
Obecná charakteristika:
Je to zamilovaná žena, která se s nadějí dívá do budoucnosti. Liberální hrdinka, která má sklon všechno, co se občas trochu zkomplikuje, vysvětlovat a analyzovat. Je příliš teoretická a racionalistická. Často jedná z pocitu viny, trestá sama sebe tím, že si myslí, že nebyla dobrou matkou a že rozpad manželství byl její vina. Má pocit, že musí napravit spoustu chyb. Její předchozí manželství s mužem, kterého příliš obdivovala a jenž ji částečně zničil, z ní udělalo ženu, která je snadno ovladatelná a v určitých ohledech nejistá. Je pořádná, puntičkářská, občas až pedantská. Když je na dně, vystupuje její nejistota do popředí: strach, že nebude na patřičné úrovni jako matka, učitelka, přítelkyně... Své dcery vychovávala s velkou tolerancí, nechtěla opakovat příliš autoritářský výchovný model, který na ní uplatňoval její otec.
Má ráda:
Návštěvu kina s dcerami, po nakupování a před „lehkou“ večeří. Má spoustu bot. Až příliš. Ráda utrácí ze své kreditní karty.
Nemá ráda:
Nepořádek, pocit viny, že utrácí ze své kreditní karty, nedostatek solidarity, rutinu, svého bývalého manžela a všechno, co představuje.
Zázemí postavy:
Po skončení studia filologie v Brně se velmi mladá (21) provdala za svého o patnáct let staršího profesora. Po napsání diplomové práce a absolutoriu začala učit na univerzitě, vždy pod záštitou svého manžela. Měla s ním dvě dcery. Po narození druhého dítěte ji manžel přesvědčil, aby se vzdala práce. Po sedmi letech šedivého manželství se rozvedli. Nicméně na svém manželovi byla stále emocionálně závislá. Jejich vztah byl nerovný, typický vztah profesora a studentky, který postrádal vášeň. Dokonce i jejich rozvod byl sterilní a děsivě civilizovaný. Lucie má pocit, že promarnila svůj život.
Znovuobjevení Jana, její pubertální lásky, pro ni představuje explozi emocí a přináší jí možnost být znovu šťastná a pro sebe a své dcery vybudovat nový život. Oba se potkávají v ideální chvíli, kdy se to prostě muselo stát.
Cíle:
Chce, aby její manželství fungovalo, chce cítit vášeň, jakou nikdy nepoznala. Chce pro své dcery vytvořit opravdovou rodinu. Chce se se vším vyrovnat a stát se matkou tří nových synů. Po letech bez zaměstnání chce překonat nejistoty v nové práci. Stručně řečeno, chce převzít kontrolu nad svým životem po boku muže, kterého miluje, začít znovu a napravit chyby z minulosti.
Překážky:
Poté, co si zvykla na pohodlný životní styl, se se svými komplexy a sklonem ke stresům musí přizpůsobit životu ve staré čtvrti, nové práci, velké rodině. Ačkoliv si věří, čas od času je některými situacemi zaskočená.